Jedna příměstská nenáročná procházka. Po cestě tedy bylo docela dost lidí. A to byl všední den. V Třebíně je hospoda, prý je otevřená přes zimu a pak v létě je zase otevřená ta u rybníka (hřiště), protože je tam prý jeden majitel, který si to střídá podle roční doby.
Naprosto unikátní záležitost jen pár km od Budějc. Jedná se o krátký výlet naprosto napěchovaný zajímavostmi.
Na Baronův most jsme jezdili na výlet už jako větší děti. Mám pocit, že se tu moc nezměnilo. Této oblasti se také někdy říká Šumava bez lidí.
Brložsko je naprosto nezaměnitelné. Teplé světlé bukové lesy, kameny ve svazích, dřevěné sochy. Je to navíc kousek od Budějc či Krumlova a není to tam zase až tak moc profláklý.
Nesměň, to jsou jsou teplé světlé borovicové lesy na písčitém podloží. Nedivím se, že tu sídlí Centrum Nesměň, kde se zabývají různým rozvojem člověka. To tedy neznám, jen jsem koukala na web.
Výlet jen kousek za městem ocení všichni pejskaři i rodiny s dětmi. Trasa je to nenáročná a téměř celou dobu vede kolem říčku Kyselá voda. Pokud máte děti, je tu spoustu prvků, které se jim budou líbit – meadry říčky, spousta popadaných stromů, studánka apod.
Tenhle kopec znáte od vidění asi všichni. Nachází se na půl cesty mezi Budějcema a Krumlovem, u Třebonínu – hned za STK.
Rybník Žár je velmi oblíbeným místem. Volně se procházet po břehu jsme potkali velké množství lidí. Na rybník už jsem koukala dlouho, vždy když jsem procházela kolem. Konečně jsem tedy také jednou přibrzdila.
Obec Kamenná leží kdesi za Trhovými Sviny. A vše kolem ní je také kamenné – je tu třeba Kamenský rybník nebo Kamenská hora. Na tu se dnes vydáme. Leží tam totiž poutní místo Zaječí pramen, jehož voda má prý léčivé účinky na oční neduhy.
Trasa vede velice tradiční jihočeskou krajinou. V Myšenci si můžete projít zbytky místního hradu, následuje PP Myšenské slunce – zajímavý útvar v šutru, tvrz Klokočín (nepřístupná, můžete si jí prohlídnout jen zvenku) a naučná stezka Na břehu Blanice.
Co je zde k vidění: velký a vyčerpávající kopec, kde podáte výkon, studánka, naučná stezka Hojná Voda, studánka Pod Vysokou, prales s obrovskými a jinak působivými stromy, mnoho potůčků, NPP Hojná Voda.
Kněžská skála je prostě skála se schody. Mapy hlásají výhled. A jo, von by tam byl, ale jen krapátko zarostl. Skála leží v Přírodním parku Homolka-Vojířov, který je těsně za hranicí CHKO Třeboňsko.
Vaší Polárkou bude na cestě nehynoucí krása temelínských věží, podle kterých se můžete orientovat a neztratit se v lese. Odměnou vám bude výhled na hráz Hněvkovické přehrady.
Na trase jsem se přátelila s různě zakroucenými stromy. Vegetace různých tvarů tu vesele bujela. Lidi sem asi docela chodí, protože jsme tu nějaké potkali i ve všední den dopolčo, ale nebylo jich moc.
Výlet sestává z toho, že obejdete pískárnu. Je to asi pět kiláčků. Je tam spoustu míst, kde šmejdit. V létě se tam dá koupat.
Krátký a nenáročný výlet. V létě musí být na rozvodí asi masakr vodáků. I teď v zimě jsme tam potkali docela dost pěších turistů.
Pro mě je tahle stezka vzpomínka na dětství. Jezdili jsme sem, když jsem byla dítě. Tak jsem se zajela podívat, co je tam po těch letech nového. Pokud mě paměť nemate, tak je povaha stezky pořád docela podobná. Jen tam tehdy byl provaz na houpání a na šplhání a ten jsem tam nějak neviděla.
Co je na trase k vidění? Je toho hodně. Dva brody, Opalický dub, v Opalicích je taky betlém a vánočně ozdobený nápis Opalice, pak asi dvě zvoničky, soukromý „stounhenž“…
Dneska jedna hodně populární příměstská klasika a to je kopec nad Dubičným. Lidí tam bylo toho dle v neděli docela dost a to i přesto, že počasí nebylo nic moc. Hodně lidí chodí po okolí venčit pejsky. Výhledy úžasné. Je to také ideální místo pro sáňkování.
Cesta vede přes soukromí pozemek farmy Agro-Hochstaffl, kde se zabývají hlavně chovem Klusáků a Foxtrottů. To jsem se dočetla na jejich minimalistickém webu. Je tam cedule s informací, že vjezd jen na povolení, ale o vstupu nic. Ani tam na nás dokonce nikdo nikdo nekoukal, takže si tuto trasu dovolím přidat mezi výlety.